Do politiky jsem vstoupil proto, abych přispěl k takovému uspořádání vztahů v naší společnosti, které zajistí férové podmínky pro život normálních slušných lidí. Tedy těch, kteří se chtějí vzdělávat, živit vlastní prací a nést zodpovědnost za sebe i svoji rodinu. To je také hlavní princip křesťanské demokracie, který se jako člen KDU-ČSL snažím již přes dvacet let na komunální i krajské úrovni uplatňovat.
Chápu naštvanost lidí na politiku.
Mnozí politici se chovají spíše jako zaměstnanci korporací nebo těmi zaměstnanci skutečně jsou a hájí zájmy soukromého kšeftu na úkor občanů, z jejichž daní jsou dobře placeni. Jsem přesvědčen, že důvodem pro účast v politice jsou i jiné hodnoty, pro které má smysl do ní vstoupit. Je to především pojetí politiky jako usilování o obecné dobro. Takto chápali politiku již staří Řekové a
obecné dobro bylo zakotveno i v římském právu.
Rodina - pevné zázemí i silná zpětná vazba
Všechny radosti i starosti, tak jak je život přináší, sdílím již 35 let s manželkou Irenou, která s velkým zaujetím a tomu odpovídajícími výsledky pracuje v sociální oblasti. Máme tři dospělé děti. Dcera Jana vystudovala sociologii, syn Tomáš je ekonom a druhý syn Ondřej lékař. Máme to štěstí, že můžeme spolu s našimi dvěma vnučkami znovu objevovat svět a žasnout nad jeho zázraky. Naše rodina sehrává i důležitou roli v mé politické činnosti. Právě tady zavčasu slyším kritické připomínky.
Vzdělání - cesta, jak uspokojit zvědavost
Od útlého mládí mě velmi zajímalo, jak věci fungují a drží pohromadě. Mnohé pokusy sestrojit různé mechanismy či stavby končily často nezdarem, a protože jsem to nechtěl vzdát, vedly mé kroky po základní škole nejprve na stavební průmyslovku a potom na Stavební fakultu ČVUT. Tu jsem absolvoval na konstruktivně dopravním oboru se zaměřením na teorii konstrukcí. To jsem ještě doplnil postgraduálním studiem betonových konstrukcí.
Profese
„Pracovat je lepší, než si hrát.“ Nezapomenutelný výrok mé tehdy asi pětileté dcery při betonování základů pod garáž dokonale vystihuje stav, kdy se člověku poštěstí, že práce je mu koníčkem. Asi tak nějak prožívám svoji stavařskou profesi. Po absolvování vysoké školy jsem 11 let pracoval v projekční kanceláři jako statik v oboru betonových konstrukcí a zakládání staveb. Tam jsem se učil, co to znamená odpovědnost. Když mě vývoj událostí po sametové revoluci vrhl do politiky, vždy jsem měl příležitost svoje profesní zkušenosti uplatnit a v jistém ohledu i rozšířit. Myslím, že technické vzdělání je velmi dobrý vklad do života a kupodivu i tehdy, když vás události vtáhnou i do politiky.
Současnost
V současné době jsem náměstkem hejtmana s gescí za sociální oblast.
Co mě baví
„Život je sacra zajímavej“. (Karel Satoria) Něco tvořit, hledat řešení, poprat se s problémem. Zase musím citovat: „Poznání je v činu“. Kdo se bojí něco riskovat, nic neudělá a nic se nenaučí. Taky rád čtu. Zajímá mě Dostojevský či Graham Greene. Ve všem, co popisují, rozpoznám i kus své životní zkušenosti. Hodně amatérsky, ale rád si zahraju na pozoun a podobně to je i s hokejem. Na těchto disciplínách si vychutnávám radost ze spolupráce a souhry.
Čím můžu prospět našemu kraji
Politika se týká nás všech. Mám značnou zkušenost profesní i ve veřejné správě. Ale hlavně mám chuť posunout věci dál s pomocí lidí, kteří mají elán, znalosti i přesvědčení, že má smysl pracovat ve prospěch společného dobra. Takové lidi v našem kraji potkávám, jde jen o to, dát jim důvěru a příležitost.